Vývoj Prahy v 11. až počátku 12. století v kostce

Úvod

Souvislé osídlení Malé Strany je doloženo nejpozději od 9. století. Současně, či snad jen o něco málo později, byl Přemyslovci založen hrad Praha zřejmě jako strážiště kupecké osady a posléze sem bylo přeneseno i mocenské centrum. V 11. století se začíná osídlení přelévat z levého na pravý vltavský břeh a pomalu se začíná formovat dnešní historické jádro města.

Pražský hrad a Hradčany

Podoba a struktura Hradu se ještě v 11. století příliš nelišila od jiných slovanských hradišť. Jeho dispozice byla dvojdílná a obkružovala jej hradba většinou roštové konstrukce s čelní opukovou plentou.

Předhradí od akropole odděloval i předsunutý 7–8 metrů široký a 2–3 metry hluboký příkop. Stál zde kostel Panny Marie, založený knížetem Bořivojem již v 9. století a pohřbívání v jeho blízkosti bylo prokázáno po celý raný středověk.

Vstup z předhradí do akropole se předpokládá v jeho jihozápadní části. Pro tuto domněnku svědčí fakt, že odtud vybíhá centrální komunikace, která prochází celým hradem a soudí se, že ústila do brány v místech dnešní Černé věže. Archeologickým výzkumem roku 2008 v Jiřské ulici však nebyla tato část cesty zjištěna.

Profánní stavby byly čtvercového půdorysu srubové konstrukce. V jednoprostorových interiérech nacházíme hliněnou nebo dřevěnou podlahu a ohniště, v exteriéru někdy ohrazení plotem.

V místě dnešního Starého proboštství stál biskupský palác s kaplí sv. Mořice, který byl jedinou kamennou obytnou stavbou na Hradě.

Ve sledovaném období je nám zcela neznámá lokalizace knížecího paláce. Podle písemných pramenů dovozujeme, že mohl stát v oblasti dnešního Jiřského náměstí, kam historici tradičně kladou i knížecí stolec.

Sakrální stavbou zde byla bazilika sv. Jiří založená knížetem Vratislavem I. a rotunda sv. Víta, jejíž přestavba v baziliku započala po roce 1060.

Archeologické výzkumy Hradčan jsou velmi fragmentární. V letech 1934 až 1935 bylo prozkoumáno pohřebiště na dnešním Loretánském náměstí, které začalo plnit svou funkci za vlády knížete a krále Vratislava II.

Suburbium na Malé Straně

Z období 2. poloviny 11. století se v prostoru Malé Strany zachovaly zahloubené sklepy dřevěných nadzemních domů.

V horní části Malostranského náměstí byly archeologicky odkryty fragmenty vzájemně se protínajících dřevěných komunikací, konstrukčně řešených dvěma masivními vodícími trámy a přes ně položenými fošnami. Jejich šířka se pohybovala kolem 3 metrů. Severnější cesta vedla přes mokřinu v rohu náměstí a v těchto místech měla podobu snížené mostní konstrukce.

Kromě Vltavy byl nejdůležitější vodotečí na Malé Straně Malostranský potok, který pramenil ve svahu těsně pod Strahovským klášterem.

Staré Město pražské

Koncem 10. a během 11. století začalo obyvatelstvo osídlovat i pravý vltavský břeh a přesunuta byla i železářská výroba, archeologicky zde doložená intaktními nálezy.

V prostoru Klementina archeologický výzkum zastihl fragment dlažby z 10. až 11. století, tvořené říčními valouny, které byly získávány z vltavských štěrkopísků.

Na Starém Městě pražském byla prozkoumána nejméně dvě pohřebiště spadající do období 11. až počátku 12. století.

Vyšehrad a vyšehradské podhradí

Obecně je přijímán názor, že Vyšehrad byl založen k zajištění bezpečnosti vltavského pravobřeží pražské kotliny od jihu.

Prvním archeologickým svědectvím existence Vyšehradu jsou denáry Boleslava II. z 2. poloviny 10. století produkované místní mincovnou. První písemnou zprávu o hradu vztahuje Kosmas k roku 1002.

V 11. století byl Vyšehrad rozdělen na dvě části – na královský a knížecí okrsek a na církevní část. Akropole byla lokalizována do jihozápadní části hradu a od předhradí oddělena příkopem a pravděpodobně i hradbou.

Mimo akropoli archeologický výzkum zachytil tři kostelní stavby. První je bazilika sv. Vavřince, jejíž fragmenty se nacházejí v základu barokního domu v Soběslavově ulici, druhou bazilika sv. Petra a Pavla. Poslední a jedinou dodnes stojící stavbou je rotunda sv. Martina, která byla podrobněji archeologicky prozkoumána v letech 1924 až 1926. Výzkum zde zastihl dvě podlahy – jednu hliněnou s mazanicí a druhou hliněnou s kameny. K rotundě od západní a východní strany směřovaly cesty z oblázků.

Současně s Vyšehradem začalo vznikat v údolní nivě Botiče a jeho ústí do Vltavy i vyšehradské podhradí. Nejdynamičtěji se zřejmě rozvíjel areál v místě pozdější osady Podskalí.

Vyšehrad byl s Pražským hradem propojen tzv. vyšehradskou cestou, která směřovala k mostu či brodu v místě dnešního Karlova mostu. Podél této komunikace se začaly formovat osady obchodníků a řemeslníků.

Železářská výroba na území dnešního historického centra Prahy

K výrobě železa se nejpravděpodobněji využívaly výchozy železné rudy v Praze a jejím okolí.

Nejstarší doklady výroby a zpracování železa na území Prahy pocházejí z 9. až 10. století výhradně z prostoru Malé Strany.

Prvním systematicky prozkoumaným dílenským okrskem určeným ke zpracování železné rudy byly objekty nalezené během archeologického výzkumu v Betlémské kapli na Starém Městě pražském, kde se nacházely jámy kotlovitého a trychtýřovitého tvaru s plochým dnem. Kromě technické keramiky kónického tvaru zde byly vyzvednuty i fragmenty dmýchacích výfučen a množství železné strusky.

Druhou skupinu tvoří nálezy pozůstatků zpracování železa na bývalém ostrově Klárov na Malé Straně, kde byly zachyceny zbytky pecí se struskou a zlomky výfučen.

Posledním souborem jsou nálezy z dnešního Nového Města. Zde archeologický výzkum zastihl objekty mísovitého či vanovitého tvaru, které byly interpretovány jako kovářské výhně.

V 11. a na počátku 12. století objem výroby železa v pražské kotlině přesáhl běžné rozměry raného středověku.

Použitá literatura:

  • Cymbalak, T. – Podliska, J. 2008: Nové poznatky k raně středověkému osídlení v oblasti tzv. vyšehradské cesty v Praze (rekonstrukce procesu osídlování na základě výpovědi archeologických pramenů). In: Archaeologica Pragensia 19, 309–332.
  • Cymbalak, T. – Podliska, J. 2009: Nové objevy raně středověkých komunikací na Malé Straně v Praze. Příspěvek k poznání komunikační sítě podhradí Pražského hradu, Staletá Praha 25, 31–40.
  • Čiháková, J. – Dragoun, Z. – Podliska, J. 2000: Pražská sídelní aglomerace v 10. a 11. století. In: L. Polanský – J. Sláma – D. Třeštík (eds.), Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II († 7. února 999). Praha, 127–146.
  • Frolík, J. – Smetánka, Z. 1997: Archeologie na Pražském hradě. Litomyšl – Praha.
  • Havrda, J. – Podliska, J. – Zavřel, J. 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze (historie, současný stav a další perspektivy bádání) – Sources of raw materials, the production and working of iron in Early Medieval Prague (the history, present state and future perspectives of research), Archeologické rozhledy 53, 91–118.
  • Havrda, J. – Tryml, M. 2009: Středověké dlažby na Starém Městě pražském. Příspěvek archeologie k poznání historických komunikací, Staletá Praha 25, 41–52.
  • Ječný, H. – Čiháková, J. – Kršáková, S. – Olmerová, H. – Stehlíková, D. – Špaček, L. – Tryml, M. 1984: Praha v raném středověku. Jeden ze současných pohledů na vývoj přemyslovského města. In: Archaeologica Pragensia 5, 211–284.
  • Matiášek, J. 2009: První etapa záchranného archeologického výzkumu při rekonstrukci Jiřské ul. na Pražském hradě. In: K. Sklenář (ed.), Archeologické výzkumy v Čechách 2008. Sborník referátů z informačního kolokvia – Archäologische Ausgrabungen in Böhmen 2008. Referate aus dem Informationskolloquium, Supplément 75. Praha, 46.
  • Nechvátal, B. 1976: Vyšehrad. Praha.
  • Státníková, P. – Vlk, J. – Čornej, P. – Kučera, J. P. – Mikulec, J. – Bělina, P. 1997: Dějiny Prahy I. Praha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *